O NÁS

„Cesta vzniká, až když po ní kráčíme.“ (Rúmí)

S dětmi v domácím vzdělávání (předškoláci až 2. stupeň ZŠ)  jsme na společné cestě od roku 2018. Začalo to pomalu po lesní školce, setkávali jsme v jednotlivých domácnostech. Nyní jsme spolek Neškoláci, z.s. a děti se do června setkávali na několika místech ve Vranovicích nebo vyrážely na výlety do okolí. Od září 2024 je to ale hodně jinak.

Společně se učíme věřit svým rukám, intuici a odvaze. Věřit sami sobě a sobě navzájem. Chceme v dětech podporovat volnost, hravost, zodpovědnost a zdravé vztahy.

PÁTEČNÍ HALA

Setkáváme se aktuálně jedenkrát týdně, v pátek ve vranovické sokolovně od 9.00 do 11.30.

Společně hrajeme florbal, fotbal, stavíme domky, běháme, svačíme,. povídáme. Malí, střední i velcí,podle toho, kdo se sejde.

Halu jsme si předplatili do Vánoc. Pro ty, kdo se chtějí přidat jen občas, máme jednorázové vstupné:

1.  dítě 150,-, 2. dítě 75,-, třetí a další děti zdarma. Platí se na místě v hotovostí nebo dle dohody s Martinem.

Má a postupně naše cesta začala 2016. Opustil jsem výborně placenou full-time práci a šel jsem dobrovolně na pracovní úřad. To byl únor. Již během února jsem objevil koncept lesních školek brzy jsem začal jezdit do LŠ v Ivančicích a pak i v Židlochovicích. Rychle jsem si uvědomil, že nechci do lesní školky a do přírody dojíždět a v květnu 2016 jsem založil lesní školku Vranovice. Tři roky jsem tam působil jako vedoucí a průvodce, než jsem vyhořel.

Nebo se prostě naučil to, co jsem se měl naučit. Mimo lesní školku jsem ještě učil a překládal angličtinu. Vše vyvrcholilo v lednu 2020, kdy jsem odjel na pouť z Porta do Santiaga de Compostela. Tam jsem si uvědomil, že již nechci učit a překládat a že mám v lesní školce opravdu hotovo. Obě aktivity jsem ukončil a nastoupil do Ligy vozíčkářů v Brně, jako asistent tělesně postižených. Na půl úvazek. Jelikož od září 2018 průvodcuji 2 dny v týdnu v naší skupině, která se zfromovala do svobodné komunitní školy.

Ke konci školního roku 23/24 se ukázalo, že děti chtějí změnu. Většina se rozhodla vyzkoušet svobodnou školu Arktur, někteří pak Ježka bez klece a povedlo se. Našli si nová místa, vytvářejí nové vztahy, objevují jiný svět. Jsou víc samostatné, potřebovaly nové výzvy a příležitosti.

Komunitní neškola tím pádem neměla dost dětí (hlavně těch mladších), které by mohly vytvořit novou generaci. Možná ale brzy nabidnu jinou formu setkávání příznivcům svobodného vzdělávání. Tak se nechte překvapit.