• +420 731 513 830
  • info@neskolaci.cz

Unschooling

Unshooling (naše interpretace) = lidé, resp. děti, se rodí připravené pro život. Narodí se a již jej žijí. Učí se od prenatálního období, přes narození v celoživotním procesu, po smrt.  Prostřednictvím zkušeností v činnostech, jež vykonávají. Unschooling je proces učení, probíhající kontinuálně, celoživotně.

Děti= Lidé s menším množstvím zkušeností! Z chování dospělých vůči dětem (často) vyvozujeme, že je patrně mají za jiný živočišný druh. Ten je bazálně špatný. Je třeba jej kultivovat, ponižovat, odepřít respekt, manipulovat. Čímž má patrně dojít k nemožnému. Z dítěte, má vzejít člověk respektující, laskavý, sebevědomý, schopný řídit si svůj život. Lidé se učí (mimo jiné) nápodobou. Obraz vlastní hodnoty si lidé tvoří (mimo jiné) v interakci s druhými lidmi. Myslíme, že direktivně ochranitelským způsobem výchovy, násilnou komunikací a manipulací, se nenaučí výše uvedeným schopnostem a dovednostem.

Hra= Práce! Děti pracují! Hra je pro ně (tak to vnímáme) práce! Má pro ně podobný význam i hodnotu, jako pro dospělé lidi práce. Dospělí, pokud nikdo nezasahuje do jejich vývoje a učení, stejně tak! Považují práci a hru za synonyma.

Lidé se na život nemusí připravovat v jakékoli instituci. Pomocí speciálních pomůcek a pedagogických směrů. Ve speciálních budovách. Lidmi vyškolenými ke školení. Devět let (v ČR, povinná školní docházka), či více. Každý den, mnoho hodin. V budovách, bez možnosti kdykoli odejít. Bez možnosti rozhodnout se o svém čase, jeho náplni. Společnost je ovlivněna stereotypy, paradigmaty typu: „V životě musíš vyjít s různými lidmi. Ve škole se učíš právě tomu! Učíš se dělat věci, které nechceš, nebaví tě, protože práce a život v dospělosti nejsou hrou. Bez socializace v kolektivu, nevyrosteš v dobrého člověka který ví, jak se rozdělit, poděkovat, poprosit, spolupracovat. Musíš se toho mnoho naučit a mnohé vykonat, abys byl šťastný“

Můžeme si to myslet! Jenže, co když je to jinak?

Tvrdíme: Máme od narození vůli! Rozhodnout o čemkoli! Svobodnou vůli, řídit si svůj život!

Můžeme trávit svůj čas v přítomnosti lidí, se kterými chceme být!

Učit se od kohokoli, cokoli, jakkoli, kdekoli, kdykoli.

Můžeme dělat věci, které nám jsou milé a práce může být potěšením a přinášet radost! Prostě se rozhodneme pracovat na tom, co nás naplňuje. Potřebujeme podpořit. Potřebujeme společnost otevřenou ke spolupráci a sdílení. Dnes máme k dispozici otevřené, veřejné kurzy. Tzv. MOOC kurzy. Online (https://www.coursera.org/, http.//cs.khanacademy.org, aj.). Informace „prýští ze všech koutů“. Nepotřebujeme zastaralý systém. Stvořený k potřebám politických systémů, jednotlivců- monarchů, militarismu. Nepotřebujeme být poslušnými vojáky, ani poddanými, ani industriálními pracovními silami. Být tzv. „připravováni na život“. Někým kdo predikuje, jaké klíčové kompetence bude život ve Světě za 15, 30, 100, 1000, vyžadovat. Vždyť predikce čehokoli, na tak dlouhý časový interval, jsou nepřesné, pro nás irelevantní a nemožné.

Socializace- sociální interakce (pokud již musíme užít těchto termínů) probíhá, ať jsme kdekoli. Jsme přesvědčeni že to, co se děje v uzavřeném školním (ve školkách a dalších kolektivních zařízeních) kolektivu stejně starých dětí, je nácvikem k životu v šikanózním prostředí.. Kde vládne silnější, soupeření, diskriminace a boj o moc, zdroje a pozornost. Sebelepší učitel není schopen zajistit, aby takové prostředí bylo přirozené a vztahy zdravé. Takové prostředí je jednoduše „uměle“ vytvořené. Vztahy zde vznikají na bázi: „jsem v daném kolektivu, budově, v daném čase, bez participace na jakémkoli rozhodnutí, bez možnosti odejjít když chci“. Lidé se učí (mimo jiné) nápodobou (empirické výzkumy toto tvrzen podporuj) Ve kolch však mohou lidé napodobovat pouze vrstevníky své třídy, či učitele. Nikoli společenstva jako organický celek.

Společnost je přesně taková, jaké jsou naše školy a životy dětí v ní!

Lidé, jsou od narození plně kompetentní a zodpovědní za svůj život. Dospělí, jim mohou být k dispozici s pomocí uspokojit a učit se uspokojovat jejich potřeby (čímž je myslím učí péči o druhé i vlastní potřeby) a ukazovat jim Svět a život v něm,. Vlastním bytím, příkladem, chcete li.

Děti, si přirozeně osvojují kompetence a strategie potřebné k přežití. K životu ve společnosti, komunitách, rodinách. Musí! Pro zachování vlastního života, zdraví, přirozeného sociálního kontaktu. Pokud jim dáme svobodu, tím i odpovědnost, nabídneme jim možnost pozorovat a účastnit se činností idí, naučí se učit. Děti mohou vyrůstat a žít ve společnosti aktivních dospělých, kteří je učí svým příkladem. V komunitách, kde přirozeně navazují kontakty a vztahy s různě starými dětmi, lidmi. Nepotřebují být středem zájmu a objektem vzdělávání. Ony jsou předurčeny k tomu, aby se adaptovaly a využily svůj potenciál. Jako živočišný druh. Generace za generací. Děti se myslím učí tím, co prožívají. Jsou schopny samy řídit své učení. Schopny rozhodnout kdy, kde, s kým, jak a co se učit. Všechny instituce mající za cíl vzdělávání dětí, vznikají na základě potřeb systému, který je založený na principech „já pracuji, Tebe pohlídají a vzdělají pro život v něm“. Výstupem takových institucí, je člověk připravený na přijetí systémových rolí (pracovní síla pro trh práce např.). Ty, často neodpovídají naší představě o tom, jak život žít a prožít. Bez honby za výkonem, materiálními požitky, konzumními vztahy.

Když do instituce za učením se, pak použít ji ve chvíli, kdy ji potřebuji. S možností svobodně se rozhodnout o okamžiku opuštění.

Učení, může ideálně probíhat v osobní interakci s odborníky. Při kurzech, seminářích, přímo na pracovišti, v praxi.

Výstupem unshoolingu v našem pojetí, je spokojený člověk. Možná ne „renesanční člověk“. Dost možná však, jak mnohé výzkumy a životní zkušenosti lidí potvrzují, člověk úzce specializovaný, vykonávající činnosti s láskou a klidem. Člověk přožívající intenzivní, dobré vztahy. Člověk obklopený pospolitostí vlastní komunity. Zdravý člověk, člověk žijící v souladu s životním prostředím.

Pokud náš web poslouží jako platforma ke sdílení informací legislativních. K aktivizaci vstupu do veřejné diskuse o tom, jak učinit učení efektivním, příjemným procesem, tím lépe.

Děkujeme kamarádům ze SvobodaUčení.cz za překlad citátů, a texty, které tu používáme!

„Ještě nevíme, jak by svět mohl vypadat, kdyby děti vyrůstaly bez ponižování, kdyby je rodiče respektovali a vnímali jako normální lidi.“ – Alice Miller

„Jak se správně rozhodovat se děti učí tím, že dělají rozhodnutí, ne tím, že se řídí pokyny.“ – Alfie Kohn

„Každé dítě, které může strávit denně hodinu či dvě, či více, pokud chce, s dospělými, které má rád a kteří se zajímají o svět a chtějí o něm mluvit, se naučí za den většinou mnohem více než by se naučilo za týden ve škole“ – John Holt